Ochrana osobních údajů fyzických osob v insolvenčním rejstříku – chraňte si své údaje před zneužitím

V tomto článku bychom se rádi zaměřili na problematiku úpravy ochrany osobních údajů fyzických osob v rámci insolvenčního řízení, resp. v rámci zveřejňování v insolvenčním rejstříku.

Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR. Jeho základní úlohou je zajištění maximální publicity insolvenčních řízení a umožnění sledování jejich průběhu. Kromě informační funkce má insolvenční rejstřík zásadní a klíčový význam pro doručování většiny soudních rozhodnutí a jiných písemností v insolvenčním řízení.

Insolvenční rejstřík je proto veřejně přístupný s výjimkou některých údajů (§ 422 a § 423 insolvenčního zákona (dále jen „IZ“)), o nichž bude pojednáno níže, a každý má právo do insolvenčního rejstříku nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. 

V souvislosti s hojným využíváním technických prostředků a digitalizace dochází stále častěji k případům, kdy se někdo vydává za někoho jiného, napodobuje cizí podpisy apod., je proto dobré být si vědom všech možností, jak chránit své osobní údaje při jejich zveřejňování, aby nedocházelo k podvodnému jednání např. tak, že někdo napodobí podpis jiné osoby zejména na objednávkách, smlouvách.

Tento článek se zaměřuje především na zveřejňování osobních údajů fyzických osob v insolvenčním rejstříku, a to především s ohledem na to, co je možné v insolvenčním rejstříku zveřejnit a co nikoliv, případně co je možné nechat anonymizovat.

Osobními údaji fyzické osoby se rozumí zejména rodné číslo, datum narození, bydliště, číslo účtu, číslo občanského průkazu nebo pasu a citlivé údaje dle zvláštního právního předpisu (tedy především podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“).

Fyzická osoba může v insolvenčním řízení vystupovat fakticky ve trojím postavení:

• jako dlužník
  • Anonymizaci osobních údajů nepodléhají zejména údaje o dlužníkovi.

• jako fyzická osoba, která učinila v rámci insolvenčního podání určité podání (např. jako věřitel, žadatel a jejich právní zástupci)
  • Na žádost fyzické osoby, která učinila příslušné podání, může insolvenční soud rozhodnout, že některé z osobních údajů této fyzické osoby obsažené v podání nebudou v insolvenčním rejstříku veřejně přístupné. Takovou žádost lze podat kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení, K anonymizaci na základě žádosti musí dát pokyn vyšší soudní úředník, soudní tajemník, asistent soudce či soudce.
  • I bez žádosti soud anonymizuje osobní údaje v ověřovací doložce podpisu insolvenčního návrhu, přiložené osobní doklady (občanské průkazy, pasy atd.) a lékařské zprávy.
  • Anonymizace se následně provádí pomocí příslušného programového vybavení (nejčastěji Adobe Acrobat) a postupuje se zpravidla tak, že anonymizované údaje se zcela překryjí (začerní), aby je nebylo možné přečíst.
  • Jméno a příjmení takové fyzické osoby insolvenční soud v insolvenčním rejstříku však zveřejní vždy.

• jako fyzická osoba, která v rámci insolvenčního řízení neučinila žádné podání, ale je uváděna v obsahu podání (např.zaměstnanec, dítě, manžel/ka, svědek, účastník smlouvy, člen statutárního orgánu společnosti apod.).
  
  • Nejde-li o fyzickou osobu, která učinila podání, zveřejní se u takové fyzické osoby v insolvenčním rejstříku jen její jméno a příjmení, aniž by bylo nutné o toto žádat.

Pokud soud nedodrží povinnosti vyplývající z právních předpisů, může se dopustit správního deliktu dle ustanovení § 45 odst. 1 písm. h) zákona o ochraně osobních údajů, tedy, že jako správce osobních údajů nepřijme nebo neprovede opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování osobních údajů. Tím poruší svou povinnost dle § 13 zákona o ochraně osobních údajů.

Fyzická osoba může vyzvat soud k nápravě a odstranění závadného stavu dle ustanovení § 21 zákona o ochraně osobních údajů.

Úřad pro ochranu osobních údajů pak může uložit soudu (resp. České republice) za takový správní delikt pokutu až do výše 5.000.000,- Kč, ovšem obvykle se výše pokut pohybuje v řádu tisícikorun).

Na tuto problematiku ochrany osobních údajů v rámci insolvenčního řízení se vztahuje zejm. insolvenční zákon (především § 421 – 423 IZ), zákon o ochraně osobních údajů a Vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 1/2002).

V případě jakéhokoliv dotazu se neváhejte obrátit na náš tým PLICKA & PARTNERS.