Jaké povinnosti přináší nový zákon o whistleblowingu (nejen) pro podnikatele?
Ve lhůtě do 17.12.2021 měla být do českého právního řádu transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23.10.2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Tato směrnice má být do českého právního řádu transponována zákonem o ochraně oznamovatelů, tedy zákonem o tzv. „whistleblowingu“.
Zákon o whistleblowingu transponující výše uvedenou směrnici se má týkat všech společností s nejméně 25 zaměstnanci, veřejných zadavatelů; a dále také společností vykonávajících činnost v oblastech citlivých z hlediska zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v oblasti bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích a ochrany životního prostředí.
I přesto, že zákon o whistleblowingu prozatím nebyl přijat, subjekty veřejné správy jsou vázány určitými povinnostmi vyplývajícími ze shora uvedené směrnice již ode dne 18.12.2021. Co se týká ostatních subjektů, tyto budou muset splnit povinnosti vyplývající ze směrnice nejvýše v průběhu první poloviny roku 2022, kdy má být zákon o ochraně oznamovatelů přijat. V návaznosti na tyto skutečnosti doporučujeme, aby veškeré povinné subjekty začaly činit příslušné níže uvedené kroky co nejdříve.
Pojem whistleblowing označuje oznamování protiprávního jednání, k němuž dochází v souvislosti s výkonem práce oznamovatelů. Účelem shora uvedené směrnice je poskytnout právní ochranu právě těm osobám (oznamovatelům), které informují o poškození veřejného zájmu, o němž se dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním. Poškozením veřejného zájmu se rozumí porušení práva v oblastech, v nichž orgány EU vykonávají svou kompetenci. Jedná se tedy například o oblast ochrany životního prostředí, finančních služeb, veřejných zakázek, praní peněz, financování terorismu a jiných. Oznámit takové protiprávní jednání by mělo být možné už v situaci, kdy existuje důvodné podezření, že má být takové jednání spácháno. V tomto kontextu má shora uvedený zákon o whistleblowingu působit jako určitá forma prevence. Je však potřeba upozornit na skutečnost, že možnost oznámit protiprávní jednání není určena pro pouhé stížnosti zaměstnanců na zaměstnavatele nebo řešení běžných sporů mezi zaměstnanci.
Shora uvedené subjekty budou, dle nové právní úpravy, muset zavést postupy a bezpečné kanály pro přijímání a šetření oznámení, tedy tzv. „vnitřní oznamovací systém“, jmenovat tzv. „příslušnou osobu“ a zajistit ochranu oznamovatelů.
Zaměstnanec (oznamovatel) bude moci oznámit, že došlo nebo může dojít k protiprávnímu jednání osobě pověřené (tzv. „příslušné osobě“) daným subjektem, v rámci něhož byl vnitřní oznamovací systém zřízen. Příslušná osoba bude v rámci výkonu této funkce odpovědná za přijímání a prošetřování všech takových oznámení, jejichž forma bude vždy na volbě oznamovatele. Může se tedy jednat jak o oznámení písemné, tak i ústní. Vždy však musí být náležitě ochráněna totožnost oznamovatelů, aby bylo zamezeno jakýmkoliv přímým či nepřímým odvetným opatřením vyvolaným právě tímto oznámením (například šikana na pracovišti nebo ukončení pracovního poměru).
Oznámení bude možné podat i mimo daný subjekt, a to u Ministerstva spravedlnosti, které bude fungovat jako jakýsi zprostředkovatel mezi oznamovateli a příslušnými orgány, které mohou přezkoumávat oznámení týkající se protiprávní činnosti. Je tak v zájmu shora uvedených subjektů, aby byl jejich vnitřní oznamovací systém systémem fungujícím a důvěryhodným, aby jej oznamovatelé využívali a neobraceli se rovnou na Ministerstvo spravedlnosti. Taktéž se musí jednat o systém, jež bude respektovat související legislativu, zejména pravidla vyplývající ze zákoníku práce a z předpisů na ochranu osobních údajů (GDPR).
S ohledem na shora uvedené, kdy lze očekávat přijetí zákona o ochraně oznamovatelů nejvýše v průběhu první poloviny roku 2022, doporučujeme všem, jichž se tato problematika týká, aby v rámci své struktury zřídili vnitřní oznamovací systém co nejdříve. Pokud subjekty zákonné povinnosti nesplní, může jim být uložena pokuta až do výše 1.000.000 Kč nebo ve výši 5 % z čistého obratu za poslední ukončené účetní období. V případě, že nebudou správně nastaveny vnitřní mechanismy dle zákona o ochraně oznamovatelů a oznamovatelé tak budou spíše využívat formy tzv. „externího oznamování“ (tj. Ministerstvu spravedlnosti), vystavují se tím dané subjekty mimo jiné i riziku zveřejnění obchodního tajemství či narušení reputace.
V souvislosti se shora uvedenou problematikou je náš tým PLICKA & PARTNERS připraven Vám v této oblasti poskytnout odborné právní služby související například s přípravou příslušné interní směrnice či zajištění školení, v rámci něhož Vám blíže představíme práva a povinnosti vyplývající pro Vás a Vaše zaměstnance.
V případě zájmu či jakýchkoliv jiných dotazů nás tedy neváhejte dále kontaktovat na e-mailové adrese
