Aktuální stav koncepční novely zákoníku práce

Sledujeme pro Vás vývoj legislativního procesu ve věci přijetí tzv. koncepční novely zákoníku práce, sněmovní tisk č. 903 (dále jen „novela“), Sněmovní tisk 903 - Novela z. - zákoník práce - EU.

Vládní návrh novely byl Poslanecké sněmovně přeložen již v září 2016. Účinnost novely byla plánována ke dni 1. července 2017 s tím, že část ustanovení týkajících se dovolené vstoupí v účinnost až ke dni 1.1.2018 (s ohledem na charakter dovolené). Předmětná novela se nachází v současné době ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně ČR a její konečné znění je zatím v nedohlednu, přesto kolem ní panuje čilý mediální ruch. K 1.3.2017 eviduje tato novela na stránkách Poslanecké sněmovny ČR přes 50 pozměňovacích návrhů se širokým obsahovým záběrem. Vzhledem k dosavadnímu průběhu legislativního procesu a množství pozměňovacích návrhů, lze předpokládat, že navržený termín účinnosti této novely (pokud bude přijata) nebude dodržen a účinnost nastane k pozdějšímu datu, než bylo původně navrhováno.

Pokud se jedná o změny, které novela přináší, lze je shrnout do několika bodů:

• větší míra flexibility pracovněprávních vztahů při zachování ochrany práv zaměstnanců, paradoxně v některých ohledech však vyznívá tato novela ve stávajícím znění spíše opačně (nové povinnosti zaměstnavatele a větší administrativní zátěž pro zaměstnavatele);
• změna konstrukce institutu převedení na jinou práci, ačkoliv stávající úprava nepředstavovala pro praxi vážnější problémy;
• změna způsobu výpočtu dovolené zavedením tzv. hodinové dovolené, která je navrhována přes vlnu nevole z řad různých připomínkových míst legislativního procesu;
• a další: zavedení institutu vrcholových vedoucích zaměstnanců, nebo rozšíření právní úpravy homeworking, teleworking.

Novela zákoníku práce se má podle stávajícího znění dotknout také zákona o inspekci práce, kde se navrhuje citelné zvýšení sankcí za přestupky, a to zejména za přestupky na úseku pracovní doby.

Koncepční novela kromě výše uvedených předpisů novelizuje i další právní předpisy - mimo jiné zákon o rozhodčím řízení. Novela navrhuje vyloučit rozhodčí řízení pro pracovněprávní spory. Dlužno podotknout, že rozhodčí řízení se v oblasti pracovněprávní v současné době téměř neuplatňuje. Česká republika patří k nepočetné skupině států, v nichž není dána základna pro řešení pracovněprávních sporů alternativními způsoby, ačkoliv platná právní úprava omezuje předmět soudních sporů v pracovněprávní oblasti v zásadě pouze na skončení pracovního poměru, případně na náhradu škody.

Pozměňovací návrhy k novele reagují na změny zaváděné novelou a navrhují:

• nepřijímat, případně upravit navrhovanou změnu koncepce institutu převedení na jinou práci;
• nepřijímat koncepční změnu výpočtu dovolené s ohledem na dosavadní zaběhnutou praxi a velkou nákladnost zavádění nového konceptu s ohledem na potřebu školení příslušných zaměstnanců a nákup nového software pro účely evidence a výpočtu dovolené; nebo
• nepřijímat změnu zakotvující povinnost zaměstnavatele evidovat pracovní dobu osob zaměstnaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) z důvodu narušení flexibility těchto právních vztahů.

Ostatní pozměňovací návrhy navrhují změny přímo nesouvisející se změnami navrženými koncepční novelou. Mezi pozměňovacími návrhy se objevily návrhy:

• na zavedení výpovědi ze strany zaměstnavatele bez uvedení důvodu spojené s odstupným, či zkrácení výpovědní doby ze dvou na jeden měsíc;
• na úpravu výše odstupného (ať již formou jeho snížení, nebo zvýšení);
• na úpravu hranice odpovědnosti zaměstnance za škodu, když navrhují zvýšení tohoto limitu ze současného 4,5 násobku na 6 násobek průměrného měsíčního výdělku.

Tyto návrhy se s určitými obměnami objevují od přijetí zákoníku práce (tj. od roku 2006) ve snaze vnést liberálnější a flexibilnější přístup do pracovněprávních vztahů. Tyto návrhy zatím nebyly nikdy vzaty do úvahy.

Zajímavým a pro praxi užitečným návrhem je však návrh na doplnění právní úpravy zákoníku práce o povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci nezbytný odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce po dobu osmi hodin. Dosavadní praxe totiž ukazuje, že zaměstnavatelé při stanovení podmínek pracovní cesty, tedy zejména jejího začátku a konce, často nehledí na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnance, zejména nezajišťují dostatečný odpočinek zaměstnanců. Návrh počítá s tím, že do doby odpočinku se s ohledem na zajištění dostatečného odpočinku zaměstnance nebude zahrnovat doba, kterou zaměstnanci na pracovní cestě tráví jinak než plněním pracovních úkolů, tj. zejména čas strávený při přepravě do cíle pracovní cesty a zpět.

Dění okolo koncepční novely zákoníku práce pro Vás nadále sledujeme. V dalších příspěvcích bychom Vás rádi seznámili s jednotlivými okruhy navrhovaných změn.