Sledujeme pro Vás vývoj legislativního procesu ve věci přijetí tzv. koncepční novely zákoníku práce, sněmovní tisk č. 903 (dále jen „novela“), Sněmovní tisk 903 - Novela z. - zákoník práce - EU.
Naše advokátní kancelář převzala pro bono (bezplatné) zastupování poškozených v kauze postřeleného pejska Chillyho, který byl o Vánocích postřelen městským policistou. O aktuálním vývoji Vás budeme ve spolupráci se spolkem Psí život informovat na našem Facebookovém profilu.
I letos podporuje naše advokátní kancelář PLICKA & PARTNERS Buggyra Racing Team, a to zejm. Martina Kolomého na DAKAR 2017, kterému tímto držíme palce, ať všichni ve zdraví dojedou a umístí se co nejlépe. Sledujte DAKAR 2017 a držte s námi palce!
Kdo odpovídá za řádné zajištění schůdnosti chodníků a místních komunikací?
Kdo odpovídá za případnou škodu?
Je možné se odpovědnosti zprostit?
Na toto a další otázky jsme odpovídali do Zpravodajství FTV Prima.
Daň z nabytí nemovité věci by měl od příštího roku (2016) platit pouze kupující. Počítá s tím návrh novely zákonného opatření Senátu, který schválila vláda. Z důvodové zprávy k návrhu ale jasné důvody pro novou úpravu nevyplývají. Zůstává tedy otázkou, proč musí ke změně dojít a zda bude novinka praktická. Právě zástupci praxe totiž změnu kritizují. Jediným logickým důvodem pro povinné placení nabyvatelem je jen název poplatku (daň z nabytí nemovitých věcí, dříve z převodu nemovitých věcí).
Ústavní soud v minulém roce vydal několik rozhodnutí, z nichž vyplývalo, že svěření dítěte do střídavé péče by mělo být pravidlem, zatímco jiné řešení výjimkou. Konkrétně tak judikoval v nálezu I. ÚS 2482/13, ze dne 26. 5. 2014. Od závěrů ve zmíněném rozhodnutí ale Ústavní soud od té doby spíše ustupuje. Nebo možná lépe – vysvětluje jedinečnost každého rozhodnutí o úpravě poměrů dětí po rozchodu rodičů a do popředí staví nutnost v každém případě přihlédnout k zájmům dítěte, nikoli nutně k zájmům rodičů. Paušalizace zmíněného judikátu Ústavního soudu ve prospěch střídavé péče se tak ukazuje být spíše přáním jejích zastánců než skutečným trendem v rozhodování Ústavního soudu.
Senát minulý týden schválil vznik centrálního registru vybraných přestupků. Cílem zákona je podle vlády (navrhovatele zákona), boj proti drobné kriminalitě. Přísněji budou trestány jen některé opakované přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a proti majetku, jako například rušení nočního klidu, méně závažné ublížení na zdraví či drobné krádeže. Přestupky by se měly v registru uchovávat 5 let, jejich opakování se však nestane trestným činem.
Že by řidiči pohybující se v obytných zónách měli dbát zvýšené pozornosti, je známá věc. Ovšem po verdiktu Nejvyššího soudu (NS) budou muset zřejmě při couvání v takto označených lokalitách potřebovat pomoc dalšího člověka.
Silniční daň musí odvádět podnikatelé za motorová vozidla, která na území ČR využívají k podnikání. Existují ale výjimky.
Silniční daň je součástí české daňové soustavy, a to od 1. ledna 1993. V předchozí době tato daň v tehdejší daňové soustavě zahrnuta nebyla, mohli jsme se pouze v určitých obdobích setkat s daní z motorových vozidel. Silniční daň je daní přímou, majetkovou a musí ji odvádět podnikatelé za motorová vozidla, která na území ČR využívají k podnikání.
