Ochrana proti „falešným slevám“ dnes a zítra: Jak se bránit, jaké hrozí sankce a co přináší schválená novela zákona o ochraně spotřebitele?

Blíží se konec listopadu a elektronická zařízení snad každého člověka jsou zahlcena návalem reklamních sdělení o každoročních slevách při příležitosti Černého pátku, z anglického spojení „Black Friday“, což je označení pro pátek následující po americkém svátku Díkůvzdání.

Letos Černý pátek připadá na 25. listopadu, ale v Čechách se již tradičně objevují nabídky zlevněného zboží s týdenním předstihem. Ačkoli dokáží slibované „až 70% slevy“ bezesporu přilákat pozornost, ne vždy jsou prodejci tak poctiví, jak bychom si přestavovali. Často se totiž jedná pouze o fiktivně „nafouklé“ slevy, které se ve skutečnosti téměř neliší od běžných cen nabízeného zboží. 

Robert Plicka, zakladatel advokátní kanceláře PLICKA & PARTNERS, byl v této souvislosti osloven on-line magazínem SJ News, kterému odpověděl na ty nejpalčivější otázky. Celý článek si můžete přečíst na následujícím odkaze: Blíží se Černý pátek. Jak poznat, kdy je sleva skutečně výhodná? - SJ News

Jelikož se k nám v tomto období dostává celá řada doplňujících otázek, připravili jsme pro Vás komplexní shrnutí zákonné ochrany před tzv. „falešnými slevami“:

Falešné slevy představují jednu z nekalých obchodních praktik spadajících do okruhu soutěžního jednání naplňujícího minimálně obecné vymezení tzv. nekalé soutěže ve smyslu občanského zákoníku. [1] Často jsou falešné slevy uváděny přímo v reklamních sděleních soutěžitelů, přičemž v takových případech je lze označit za klamavou reklamu. [2] Ochrana proti nekalé soutěži a s ní související sankce mají dva rozměry – rozměr soukromoprávní a rozměr veřejnoprávní.

Soukromoprávní nástroje ochrany proti nekalé soutěži jsou k dispozici samotným poškozeným (ať už jde o spotřebitele, nebo o konkurenty), kteří se mohou domáhat především náhrady škody, vydání bezdůvodného obohacení, či přiměřeného zadostiučinění. Zároveň mohou požadovat zdržení se nekalé soutěže a odstranění závadného stavu (např. stažení klamavé reklamy).

Veřejnoprávní nástroje ochrany proti nekalé soutěži jsou zakotveny jak ve správním právu, tak v právu trestním. Spotřebitel se může obrátit s podnětem na dozorové orgány (zejm. na Českou obchodní inspekci), které mohou prodávající za protiprávní jednání sankcionovat. Za nekalé obchodní praktiky hrozí prodejcům pokuta až do výše 5.000.000 CZK. [3]

V nejzávažnějších případech hrozí prodávajícím i trestněprávní postihy, a to v případě, že jejich nekalé obchodní praktiky naplní znaky skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (dle ust. § 248 trestního zákoníku), nebo také např. trestného činu podvodu (dle ust. § 209 trestního zákoníku) či jiných trestných činů (jako např. poškozování spotřebitele dle § 253 trestního zákoníku). Dle trestního zákoníku hrozí prodávajícím mj. peněžitý trest, trest zákazu činnosti, trest propadnutí věci a v krajních případech i trest odnětí svobody.

V souvislosti s falešnými slevami přijal Parlament ČR na začátku listopadu novelu zákona o ochraně spotřebitele, kterou dochází k transpozici změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES o ochraně spotřebitelů při označování cen a výrobků nabízených spotřebiteli. Cílem této úpravy je posílení transparentnosti při informování spotřebitelů o poskytovaných slevách výrobků a zabránit tak umělému navyšování ceny a klamání spotřebitelů o výši poskytované slevy. Dne 16.11.2022 novelu podepsal prezident ČR a nyní se již čeká jen na její vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Účinnosti novela nabyde 30. dnem po jejím vyhlášení. Základní změnou, kterou novela přináší, je rozšíření informační povinnosti prodávajících při zlevňování výrobků. Informace o slevě z ceny výrobku bude nově obsahovat mj. i informaci o nejnižší ceně výrobku, za kterou jej prodávající nabízel a prodával za posledních 30 dnů před poskytnutím slevy, případně informaci o nejnižší ceně od začátku prodeje, nabízí-li prodejce výrobek po dobu kratší 30 dnů, nebo v případě postupného navyšování ceny, informaci o nejnižší ceně, za kterou prodejce výrobek prodával v době 30 dnů před prvním poskytnutím slevy. Novela rovněž zakotvuje právo spotřebitele dotčeného nekalou obchodní praktikou na odstoupení od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy, nebo na požadování přiměřeného snížení ceny v rozsahu odpovídajícím povaze a závažnosti nekalé obchodní praktiky. [4]

[1] ust. § 2976 a násl. občanského zákoníku

[2] ust. § 2977 občanského zákoníku

[3] ust. § 24 odst. 1) písm. a) ve spojení s § 24 odst. 17 písm. e) zákona o ochraně spotřebitele

[4] nové ust. § 12a zákona o ochraně spotřebitele